28.01.2023

Mirošovice u Prahy - nádraží

KAM - OK Kamenice

13 x 17 (Laserscan + OSM + drobnosti) + Hláska + Ježov

Šafka Daniel - R3

Šafka Daniel - R3

Letošní Kozel byl výjimečný. Cesta na start vlakem vyšla, nejdůležitější bylo, aby na všechny starty dojely ty správné mapy a byl připraven odvoz věcí. Kromě toho logistika musela splnit požadavky všech členů týmu, např. že já jsem chtěl jet společným vlakem. Speciální poděkování patří Honzovi Šafkovi, který měl jako jediný pořadatel zápřah od rána do odpoledne a samozřejmě Petře Šafkové, která před závodem připravila většinu bufetu (štrůdl a rybízový koláč byl ode mě!) a během pořádání si “odpočinula” absolvováním kategorie D. V klíčových chvílích ještě pomohla Sofie Šafková, především odvozem věcí ze Senohrab. Se startem C pomohl nejvěrnější účastník Miloš Novák, který rovněž C běžel a potom Tomáš Borovička, který počkal u věcí ve Čtyřkolech, než pro ně dojel Honza z Čerčan.

Velkou radost nám udělala návštěva spisovatele Jáchyma Topola a jeho nadšení, se kterým se vracel na místa, kde se jeho román Citlivý Člověk odehrává. Navíc nám při autorském čtení prozradil, že v Restauraci na Hřišti ho před 6 lety nesčetněkrát políbila múza a k jedné scéně v knize ho inspirovala i obsluha. Kdo zná knihu, pochopí k jaké scéně ho přivedla věta “Ty máš už fakt upito a jdeš se podívat k rybníku? Aby ses tam neutopil.” Moc doporučuju si knihu koupit a přečíst, dozvíte se, jak dopadla scéna v Mirošovicích, jejíž úvod jsme slyšeli na autorské čtení. V knize také hraje roli žlutý člun, vyznačený na mapě A, B a C u Baštírny pod Zlenickou Hláskou. K setkání s Jáchymem vedl dopis, který jsem mu napsal jako žádost o sponzorství závodu knihou, která se v prostoru z větší části odehrává. A klíčovou roli hraje v knize i Městečko a Pyšely, kde jsme běhali při loňském ročníku.

Co se týče vlastního závodu, díky všem za vstřícnost a atmosféru v cíli a naprosto chápu, že na trati taková radost být nemusela, když jsem se rozhodl udělat závod na krabičky, ale nenapadlo mě napsat do desetistránkových pokynů, že nebudou lampiony. Příště budou určitě aspoň mlíka! Bylo nám potěšením připravit tradiční bufet a rozdat krásné ceny od Pivovaru Velkopopovický Kozel. Mám radost, že máme základnu věrných účastníků Kozla, kteří jezdí pravidelně a že z účastníků prvního ročníku letos přijelo 20 lidí (včetně pořadatelů). V pátek to bylo 15 let od prvního ročníku a také to znamená, že už Kozla pořádám víc než půlku života a budu pořádat samozřejmě dál.

Vypadá to, že příští Kozel by mohl být v sobotu 27.1.2024, na den přesně 16 let od prvního ročníku. Rádi bychom startovali z Pyšel na klasické orienťácké mapě Kozel (Gabrhele, Černý Mlýn, Kozlík). Těšíme se na sedmnáctý ročník "Opět na Kozla young and sweet" (skalní fanoušci kapely ABBA možná pochopí i název).

_podekovani     A     B     C     D     L     MTBO